Vandr po Roverkách - Druhé zavádění

22. září 2008 v 19:39 | Ronny
Vandr po Roverkách aneb Druhé zavádění...
Byl začátek prázdnin a tak jsem naplánoval pro synče další vandr na Roverky.
Když jsem se o tom zmínil před svou přítelkyní Lenkou, tak ta projevila zájem vyrazit také. Jelikož má třináctiletého syna, který na vandru nikdy nebyl, domluvili jsme se, že pojedou s námi a tak na vlastní oči poznají Roverské hory, o kterých jsem jí vyprávěl.
Prvním krokem ovšem bylo poradit jí s výběrem a nákupem vybavení pro pobyt v přírodě po vandráckém způsobu.
Jěště že jsou armyshopy a mobilní telefóny. Zatím co oni nakupovali, tak já hovořil s prodavačem a dirigoval jsem ho, co vlastně chtějí koupit. Děsná prča.
Nakonec se vše podařilo a tak jsme se domluvili, že tedy v pátek jedem.
Byl pátek 4.7.08. a od božího rána bylo šeredně a dost pršelo. Pravé skotské počasí, které vůbec nepřipomínalo léto.
I tak jsme se synátorem vyrazili směr Blíževedly. Samozřejmě nikde ani jedna vandrácká noha. Zato počasí se hodně umoudřilo a déšť odlétl někam do paďous a občas se vyvalilo i slunce na nebe.
V Blížákách jsme se konečně srazili s Lenkou a jejím synčetem Vaškem, kteří tam dorazili pro mne dost nepochopitelným způsobem, o kterém asi není slušné se více rozhovořovati. To nepochopí chlap.
No nic. Byli jsme ve výchozím bodě a tak jsme nejprve udělali poradu v místní zahradní hospůdce a po té jsme vyrazili směrem ku Skalce, odkud jsme měli v plánu pokračovat po cestě Husí dále na nějaký kemp, kde jsme hodlali nocovati.
Po malém, povinném občerstvení v Lesní hospůdce jsme tedy razili do hlouby Roverek.
Po jednom neúspěšném pokusu nalézti kemp, o kterém mě pověděl kamarád, jsem vsadil na jistotu a váženou společnost nových trampů jsem vedl na nocoviště mě známé. Sice to bylo dále než první zamýšlené, ale byla to jistota suchého spaní, neb les byl po deštivém dni hodně mokrem obdařen. I když už se setmělo, přesto všichni soustředěně šlapali dál. Kluci se seznámili velice rychle a do jejich rozhovoru o Písíčkách a hrách na nich, nebylo záhodno vstupovat. Tak jsme v pohodě dorazili na naše první nocoviště, kde také samozřejmě nikdo nebyl.
Udělali jsme si lože v suchu pod převisem, uklohnili večeři a zavrtali se do spacáků ku spaní.

Tak tady se ještě spí, ale za chvíli už se bude snídat, balit a povalíme dál...

vždyť je krásné ráno a počasí je ideální na šlapání za dalšími krásami Roverek...

...tak tedy pohyb!!! Dělat, balit a mašírem, bando zelenáčů!!!

Jak vono se to jenom balí???

Vašek a Mac si naštěstí zachovávají svůj klid.
Tak první noc byla za námi a spalo se nám vážně skvostně. Poklidili jsme kemp a pomalu šlapali na Tísícák, kde se nic k lepšímu od naší poslední návštěvy nezměnilo. Ba asi hůř.

Kde jsou ty časy, kdy tu bylo útulno a poklizeno. Stůl, lavičky, pěkně upravené nocoviště.
A hlavně suché dříví a ne zelené chrástí...
Tady se vážně nedalo pobejt dlouho. Tak dál směr Cimermann monument a do Heřmánku pro vodu. Potom dál do Vlhošťskýho dolu a potom si nalézt další kemp k vegetění a nocování.
U křížku jsme sice potkali partu lidí v zeleném, ale šlo o tlupu airsofťáků na manévrech. Hmm.
Tak jsme si došli podívat na blízký kemp, zda tam nebudou nějací kamarádi. Bohužel - nikdo. Tak jsme návštěvu spojili s obědem a odpočinkem a jelikož kemp, na kterém jsme chtěli nocovat byl obsazen již zmíněnými lidičkami, šlapali jsme na jiný malý kempík, kde jsme nakonec na noc spočinuli.

Naše malá skotská pěší...

...se přesunula ke křížku.

Tak Vašku vstávat a jde se dál...

... čeká nás cesta na skvělý místo. Tam si orazíme.

U Silvera.

Siesta po dlabanci.

Siesta pokračuje.

Siesta - detail.
Tak jsme se královsky vyspinkali a byla tu neděle. Na vandru nejméně oblíbený den. Ještě jsme povegetili a po polednách se vydali pomaličku směr - vlak.
Ještě před tím jsme se odměnili v hospůdce U kostela v Blížkách a jelo se domů.

Spinkání na Vejci. Komu by se chtělo vstávat...

...Macovi s Vendou tedy ne.

Připravit snídání nebo rovnou oběd???

Teplej čaj tě postaví na haksny.

Lenka na Vejci. Přežila.

Zabalit a uklidit kemp a jde se.

Malej skotskej žoldák???

Není skot jako SKOT.

Nemohli by ty Blížáky dobejt tanky? Sotva vlečem nohy, náčelníku.

Odměna pro všechny.

Jsi nějakej ušlej Véno. Ne???

Jedem k domovům. Jak jinak než v posledním vagónu.
Tak zase někdy příště. Já s Macem pojedem určitě. A kam??? Roverky jsou jistota.

Svoboda Skotům i Roverkám.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama