Duben 2010

Roverky - jarní brigáda 2010

26. dubna 2010 v 23:13 | Ronny a Mac
Byl pátek ráno. 23.dubna.
Za okny našeho městského bytu řvali ptáci, obloha byla modrá jako oceán a slunce svítilo dálkovejma.
V práci jsem si vzal dovču a Macovi jsem naškrábnul omluvenku.
Hurá na nádraží a nabrat směr Blíževedly - Roverky.
Vždy, když valíme na vandr, tak nás provázejí udivené pohledy spoluobčanů, jako by se divili, že vidí opravdu vandráky.
Voni snad ještě doopravdy existujou...
Jo - pořád jsme tady.

Vláček nás konečně vyklopil v cílové stanici a naše kanady neomylně nabraly směr Roverky.
Odpoledne a k večeru se začnou sjíždět ostatní kamarádi na již V.roverskou brigádu.
Najdeme si nocležiště, pokocháme se jarní přírodou a zajdeme do Litic do hospůdky, kde je sraz prvních brigádníků.

a1

a2
Trochu klasiky nikdy neuškodí...

a3

a4

a5
Můj věrný společník...

a6
ale Mac je lepší parťák...

a7
...který i oběd uvaří.

a8
a9
Návštěva jednoho kempu...

a10
...a opět trochu klasiky...

a11
a12
a13
... kurňa, ale je tu krásně.

a14
Pan kandidát za SČTaV do PS a jeho sličná asistentka...

a15
...a zpěv volebního songu.

a16
Eva a Vašek mezi námi aneb tak to dopadne, když se vandráci hecujou.

Nic se nemá přehánět a tak jsme celkem brzy opustili hospůdku a valili na kutě. Zítra nás čeká práce.

a17
a19
a20
Uvařit snídani a oběd, to vše v jednom a jdeme makat...

a21
..pohled na velkého otce ...

a22
a23
a24
...a už se brigádníci slejzají.

a25
Otročina může začít - vlastně už začala. První stojna schodiště je uložena, jdeme pro druhou.

Pro základní materiál se muselo asi kilometr od staveniště, kde nám pan polesní vyčlenil vhodné stromy. Takže pokácet, odvětvit a transport. Bez lakatoše, bez koní.
Síla lidské vůle je obrovská...

a26
a27
a28
a29
a30
a31
a32
a33-1
a34
a35
a36
a37
a38
a40
a41
a42
a43
a44
...a nezdolná. Kláda je na místě.

b01
Krátká pauza a makat.

b02
Pořádně odkůrovat...

b03
...a založit.

s1
Zakládáme spodní schodiště.

s2
s3
s4
s5
s6
Příprava materiálu...

s7
...a neocenitelný pomocník.

s8
Práce pokračují i za provozu.

s9
s10
s11
V horních partiích turistické stezky se buduje zábradlí a protierozní stupně.

s12
???....???....???

s13
Pracuje se usilovně, i když to tak nevypadá...

s14
s15-1
s16
s17
A základ spodního schodiště je hotov. Pokračování zítra.

Pracovalo se pilně a usilovně. Každý dělal co mohl a uměl. Někdo stavěl, jiný nosil materiál,jiný ho připravoval. Staří, mladí, kluci, holky. Byl to takový mravenčí mumraj v lidské podobě.
Tak nabrat sil na zítřek, nakrmit tělo i duši a dopřát si zasloužený odpočinek.
Někteří kamarádi museli odjet domů, jiní zůstali...

c1
Připravit lože...

c2
...vyčůrat a spát.

n1
Neděle. Poklidit camp a na stavbu. Už máme trochu spoždění.

n2
Tady už se pokračuje. Tak honem přiložit tlapu k dílu...

n3
n4
I horní schodiště zdárně roste.

n5
Zneužívání dětské práce? Ne - výchova trempského potěru...

n6
n7
n8
n9
n10
n11
n12
n13
n14
n15
n16
n17
n18
n19
n20
n21
n22
,,Koukejte makat..."

n23
,,Víš jak to bolí kladivem???"

n24
n25
n27
n28
n29
n30
Čas pokročil, dílo rostlo pod rukama, kamarádi pomalu ubývali a museli se odebrat ke svým domovům a i nám nezbylo, než zanechati budování a svištět na nádraží.
Chceme poděkovat všem, kdo přiložili ruku ke vzniku tohoto díla. Bylo nám ctí.
Mohli by jsme jmenovat konkrétní kamarády, ale to by bylo vážně na dlouho.
A přeci o jednom se zmíním.
Kamaráde Keciši - moc díky za tvou pomoc a za motorovou pilu, s jejíž pomocí nám šla práce rychleji od ruky.
Takže ještě jednou - díky všem.

Schodiště
Ať slouží dlouho a všem, kdo mají rádi Roverky jako my - trempové.

Svoboda Skotům i Roverkám

Mikrovandr

19. dubna 2010 v 0:41 | Ronny a Mac
Je duben a jaro se rozjíždí v plné kráse.
Každý den může člověk pozorovat jak se příroda probouzí po letošní dlouhé zimě.
Už se nemůžeme dočkat termínu brigády na Roverkách.
Jasně, že nejde jenom o práci na zkrášlení a úklidu našeho druhého domova a pomoci přírodě v dané lokalitě, ale také je to setkání se spoustou dobrých kamarádů.

Každý, kdo jezdí na vandry, zná úskalí vaření.
Třeba taková polévka.
Ešus plný vody si spokojeně nechává rozpalovat útroby v ohništi, voda už jde varem               a potřebné ingredience už jsou také vloženy.
Hmm...začíná to vonět a žaludek se rozeřve hladovým kručením.
Ještě chvíli maličkou to povaříme a už se nakrmíme.
Jenže v tom se to stane...
Polénko, které do té doby sloužilo jako opora pod trempským kuchyňským zařízením,přehoří,
ešus se překotí a obsah se vyleje do hladových plamenů ohně.
Horká polévka na zahřátí a zahnání hladu je fuč,oheň skorem uhašen a obličej vyjeveného trempíře je pokryt popelem a kondenzující párou.

Tak toto by se nestalo, kdyby bylo ohniště na kempu opatřeno roštem na vaření, řekl si jednou někde někdo...

Je duben a jaro se rozjíždí v plné kráse.
Představa vylitého ešusu,kotlíku či pánve k té nádheře nějak neštymuje.

Co s tím?

Vyrábíme rošt na vaření. Řádnej a bytelnej...

Je jeden kemp, kde rošt není, ale býti by měl.
Jistě, kempů kde není rošt je více, ale tento si ho přeci jenom tak nějak zaslouží více.
Přeci jen se na něj jezdí dlouho a do jeho laskavé náruče se už uchýlilo několik generací trempů.

Rošt je hotov.
Co tedy zbývá? Dopravit ho na dané místo a provést instalaci.
No jo, ale kdo ho tam do hlouby roverských hor a lesů dotáhne?
Uspořádáme expedici pod záštitou OSN na záchranu skorem dovařené polévky!!!

Starou Bellu. OSN je nějaká vandrácká kulajda ukradená...

Tak tedy jinak.
Balíme pár nezbytných pracovních pomůcek, přidáváme svačinu a společně s novým roštem upalujeme ku kempu...

Je pozdní odpoledne jednoho pracovního dne. Počasí tak nějak nic moc jaro a i tažní ptáci, kteří se vrátili z teplých krajin, odtáhli asi raději na grog do nejbližší knajpy.
V lese pusto, mha a jen vítr se prohání mezi napučenými korunami stromů.

Táhneme rošt lesní dálnicí a neochvějně se přibližujeme k cíli. No - neochvějně???
Někdo to s tou bytelností trochu přehnal...

024-1
023
Tak s tím se já tahat nebudu. Když jsi si to vymyslel,tak si to nes...

025
Nepiskuj a vem to do teplejch. Každej za jeden konec a šlapem...

Neseme rošt na tyči jak střelenýho kance a procházíme kolem známích míst.
Přicházíme k místu, kde se zhruba za týden odehraje stěžejní budovatelská aktivita letošní jarní brigády a ukrýváme na nenápadné místo nějaký ten potřebný materiálek.
Kousek odtud býval léčivý pramen Járy Cimrmanna s vynikající vodou v prášku, ale nenechavá ruka se postarala, že tento evropský unikát již neexistuje...

026
Zde se sypaly léčivé krůpěje...

029
A já se těšíl, že si dám loka...

030
Osvěží nás vítr v korunách a vlahá mha...

034
Konečně u cíle. Kontrola kempovky je daný rituál...

033
Ohniště a podpis posledního návštěvníka... Wo co Gouu?

036
Instalace započala...

037
Kontrola kolmosti...

040
Istalace dokončena.

040-1
A je to.

044
047
První očazení spojené s pečbuřtěním...

Rošt byl úspěšně dopraven, nainstalován a slavnostně očazen.
Doufáme,že bude sloužit dlouho a věrně k užitku všem lidem čistého a poctivého vandráckáho srdce.
Případné mámitky či připomínky si strčte za klobouk...

Po slavnostním rautu nastal čas návratu do divočiny civilizace. Nechtělo se nám, ale vždyť to znáte...

054
Stopy těch před námi...

056
Skála...

057
...skála...
057-1
...skála...

067
...zase skála...

068
...a ještě skála...
058-2
...a cesta ve skalách...

060
...a cesta k nějakým dalším skálám...

061
...skály kam se podíváš. Ale krásný.

067-1
Monument of Cimrmann...

068-1
...hezký, ale bordel, že by ani prase...

069
Cesta k městám...

070

071
A na konec Roverské bonsai.

Tak to byl náš mikrovandr na Roverky a za týden se těšíme na shledanou.
A ať Vám to vaří...

Svoboda Skotům i Roverkám