Velký vandr po Roverkách a Kokořínsku - část II.

2. listopadu 2010 v 0:03 | Ronny
Opouštíme T.O. Bílé skály a míříme do Kokořáku.
Tak tady jsem nebyl dobrých dvacet let.
Je mě jasné, že se vše neustále mění...

vv81
Opravená chalupa v Ráji a pomník padlých v I. sv. válce - ti už tam jsou dlouho. (Jestli ráj existuje)

V Ráji se stavujeme v místní občerstvovně a pak pokračujeme dále. Chtěl bych najít Sosnu a nebo se plácnout na Margaretu, ale vše je nakonec jinak.
Za celou dobu nepotkáváme jediného trempíka a taky co by tu kdo dělal. Všude jen hromady kolokolistů a autoturistů.

vv82
Leknínový rybník v Kořínském dole.
vv83
Četníci ze Saint - Tropes???
vv84
Cesty víry...

vv85
Zázračná studánka - jen poustevník šel na pivo.

vv86
Pšovka

Cestou si nezapomínáme prohlédnout chalupy Kokořínska. Pravdou je, že některé se sem vážně nehodí. Pokus o další Jevany? Raději to ani nefotíme...

vv87

vv88

vv89

vv90
Uhýbáme do skal a hledáme nějaký kemp, ale nacházíme jen toto...

vv91

vv92
Tady býval kemp - už není...

Radíme se kam dál. Já navrhuji jít na Margaretu - jeskyni přímo proti hradu, ale cestou padne rozhodnutí, že si nocleh najdeme po cestě směr Mšeno. To aby jsme zítra nemuseli zbytečně spěchat.
Přicházíme k místní osvěžovně U pobudy a vidina lahodného moku a krmě vítězí.
Tak nějak se nám ty hospody na tu štreku navlékají jako korálky na náhrdelník.
Někdo moudrý kdysi řekl, že v hospodě je líp než na světě.
No - všeho s mírou.
Nebe se povážlivě zatahuje a začíná pršet. Nejprve jen tak polehoučku, až po nějaké době to spustilo na plné pecky.
To už vcházíme do lesa a míříme ke skalám nad údolím...

vv93
Prší a venku se setmělo...

vv94
...hledáme úkryt ve skalách...

...hledáme a nacházíme. Skály jsou jistota.
Musíme si nocoviště krapet upravit, ale žádný vážný zásah do stavu přírodě blízkému to není.
Ještě trháme borůvky, které se po dešti krásně lesknou a jsou velké jako nehet u palce nohy.
No - to už by byly vlastně švestky. Tak tedy byly o kousek menší.
Déšť se přesunul dále do vnitrozemí a vzduch voní lesem.
Na krajinu pomalu padá soumrak a my si už hovíme ve spacácích. 
Mac se dožaduje vyprávění dalších příhod z vandrů a já musím usilovně pátrat v paměti...
A najednou si uvědomuji, že tu nejsme sami. Hledím na skálu, která nám poskytuje přístřeší
a zřetelně vidím tvář vystupující z pískovce...

vv95
Starý muž ve skále...

Kdo ji tu vytvořil a kdy? Co je to za místo, na kterém hodláme nocovat? Jaká je jeho historie?
Chvíle o tom diskutujeme, ale potom se vracím ke vzpomínkám...
Obloha je černá a místy problikávají odlesky hvězd.
Ještě než usínáme, požádáme toho ve skále o ochranu a přejeme mu dobré noci.
A spí se nám náramně, takže se probouzíme dlouho po rozednění...

vv96

vv97
Snídaně až do postele - tedy do spacáku...

vv98
Ještě fotečku s naším přítelem a vyrážíme ku Mšenu. 

vv99

vv100
Staré cesty ve skalách.

vv101
Něčí chalupa? Jo, to je Kokořín...

vv102
...a lány zlátnoucího obilí.

vv103
Tady jich je nějak moc. Ještě že jsem pohan...

vv104
Chrám slasti - jen procházíme kolem. Snad někdy příště.

vv105
Radnice ve Mšeně.

Přicházíme do Mšena a prohlížíme si jeho krásy.
Objevujeme cukrárnu s lákavou zmrzlinou a tak si dáváme do nosu.
Vlak nám jede zhruba za hodinu a tak i náš vandr pomalu končí.
Škoda.

Svoboda Skotům a Roverkám
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama