Duben 2011

O Roverských horách

6. dubna 2011 v 13:18 | Ronny MacGort
O Roverských horách
C Ami Dmi G
1) Tak opět stojím pod otcem místních kopců,
C Ami F G
co zvedá hlavu vzhůru k nebesům.
V tom údolí, kde vzdal člověk dík bohům,
kolem křížku pak vcházím do lesů.

A šlapu cestou, co jméno má Husí,
kolikrát šel jsem po ní - nevím sám.
Člověk se někdy ohlédnouti musí,
do časů, kdy dal své srdce Roverkám.

Ref:
Já to tam znám, tam na Roverských horách,
kde kvete vřes, zem voní jehličím.
Já to tam znám, tam na Roverských horách,
když na skály své Ahoj zakřičím.

2) S lesem si zpívám písně starých trempů,
o tom, že nesmí Woodcraft zahynout.
Na noc mě vezme jedem z místních kempů,
před deštěm převis dá mě spočinout.

V dálce poslední vláček houká,
po skále tančí odlesky plamenů.
Měsíc líně na větvích se houpá,
usínám v království tisíce kamenů.

Ref: ...

3) Ať slunce pálí, či je po kolena sněhu,
z nebe se řítí deště vodopád.
Podzimní mlhy mají svoji něhu,
zem Roverů mám já hodně rád.

Někdy je nás tady velká síla,
jindy se tu můžu toulat sám.
Ochrání mě stará dobrá víla,
co ji zrodil dávný oceán.

Ref: 2x ...

Vcházení

6. dubna 2011 v 12:55 | RMG + LS
Vcházení

Roverský tramp, co do hlouby lesa vchází,
hlavou jdou myšlenky, jež i tváře slzou smáčí.
Čím více v duši lesa, tím hlava jasnější a lehčí,
sám šlape, samotný, však srdce má klidnější.
Příroda vezme ho do své náruče a v písku zmizí jeho stopy.
Rád chodí se tam ukrýt ten, co ve městě se topí.