Vcházení
Roverský tramp, co do hlouby lesa vchází,
hlavou jdou myšlenky, jež i tváře slzou smáčí.
Čím více v duši lesa, tím hlava jasnější a lehčí,
sám šlape, samotný, však srdce má klidnější.
Příroda vezme ho do své náruče a v písku zmizí jeho stopy.
Rád chodí se tam ukrýt ten, co ve městě se topí.
